plachta

projekce

ctyri obrazy k projekci v rozliseni 1280x720

nejsem si jisty tim poslednim, tex v tomto rozliseni na projekci nejspis nebude citelny

uprava rezoperspektivy

snazil jsem se pridat "komix" s piktogramy a fotku stekajici kapky. ale nezda se mi to prilis povedene, nejsem si jisty jestli je to zlepseni.

rezopohled 1280x720, plachta

 rezopohled v rozliseni 1280x720 pro projekci, ctverec je dale v odkazu s plachtou



omlouvam se, opet nemohu vlozit ani zmenseny nahled plachty

http://leteckaposta.cz/270947127

interier jeste doupravim.

plachta

Nemohu nahrávat obrázky na blog.
Návrh plachty přikládám alespoň zde.
http://leteckaposta.cz/115711689

Omlouvám se, ale na řezopohledu stále pracuji. Přiložím ho v co nejkratší době.

Jinak jsem dnes koupil několik svěrek na přichycení modelu. Myslím, že tedy máme už všechny.

Z konzultace 20110505, 20110502

Z konzultace 20110427

-podobná vizualizace (perspektiva, axonometrie), avšak řezopohled i s fasádou a vybavením knihovny by mohl být na plachtě

 

-musím zvážit jestli je pro provoz knihovny únosný tento počet eskalátorů. zdá se, že lepším řešením mohou být eskalátory vedoucí přes více podlaží.

 - z hlediska konstrukce fasády (využití příhradové konstrukce, podobně jako u Fosterovy knihovny v Berlíně) by bylo lepší použít část anuloidu. tvar fasády se tím však znatelně změní.

Fasáda

Prodloužení fasády

 

Vizualizace krovky 

Z konzultace 20110407

Workshop

Na workshopu jsem se vrátil o pár kroků zpět a odrazil jsem se od původniho konceptu knihovny, kdy jsem chtěl spojení mezi Starým Městem a Letnou vytvořit jako "součást" knihovny.

 

Rozdělil jsem knihovnu na části A a B, které se liší svým provozem i svými potřebami. Část A je část "veřejná" část knihovny, otevřená návštěvníkům. Část B je "privátní", veřejnosti nepřístupná (knihovná fondy, kanceláře odborů...). Mezi těmito částmi je vrstva komunikační, která zajišťuje horizontální i vertikální pohyb.
Důležité je zajistit dostatečnou míru soukromí pro knihovnu a její návštěvníky, ale zároveň volnou cestu pro lidi pouze cestující. Spojení pro knihovnu nesmí být omezující a naopak.
-Komunikaci můžou zajišťovat výtahy, eskalátory, schodiště nebo rampy a lávky, na tom ještě pracuji.
-Vnější pojení může být časovně omezené.
-Vnější vzhled knihovny se odvíjí od různorodých potřeb části A.

Rozhodl jsem se pro spojení ve tvaru písmene V.  Lépe mi propojuje části Letné, které jsou pro pěší zajímavé - na pravé straně je blízká tramvajová zastávka a rád bych prodloužil Gogolovu ulici a zavedl bych tak komunikaci ke knihovně, na levé straně jsou muzea, sportoviště a další zajímavosti. Obě části spojení mi umožnují jak vstup do letenských sadů, tak do nejvyšších pater knihovny, do tzv. místa setkávání.  Místo setkávání je určeno všem bez rozdílu a omezení. Každý může do této zóny přicházet a opouštět ji bez kontroly. V tomto prostoru budou umístěny: literární kavárna, restaurace, víceúčelový sál, prostor pro výstavy, odpočinková a diskusní zóna, zóna s informacemi o knihovně, knihkupectví kombinované s prodejnou materiálů vydaných knihovnou a o knihovně.

 Dále uváním možnosti řešení "krovek".

Fasáda

Prověřuji možnosti fasády, která odděluje vnitřní prostor od vnějšího a zároveň odděluje prostor bez omezení a prostor s omezeným vsupem. Podobně jako je řešena dvojitá kopule na sv. Petrovi v Římě, vytvořit dvě části pláště - jedna umožňující výhled na město a druhá rozptylující světlo do studijní zóny.





Lepší mi zatím připadá možnost, kdy bych vnější volnou část otevřel i do vnějšího prostoru. Vytvořil bych tak jen krovky, které pod sebou chrání vnitřnosti celé knihovny.
THE NATIONAL ACADEMY OF THE ARTS, BERGEN

Vývoj

Tendence za posledních cca. 20 let -> volný výber uživatelům.
Knihovna se stala veřejnou institucí. Není to jen nová stavba ve městě, knihovna ovlivňuije okolí, není v ní fyzická ani psychická bariéra. Už není určena výhradně vzdělaným vrstvám, nyní slouží pro širší veřejnost.
V současné době je kladen důraz na volný výběr knih. Fosterova knihovna nabízí dokonce 90% volného výběru knih uživatelům (Národní knihovna však v sobě ještě uchovává Národní konzervační fondy s 5 000 000 výtisky).
Knihovny nabízejí více možností - sezení, ležení... V NTK je uvažován prostor pro videoart, je tam "Newsroom", místo, kde se dají sledovat světové zpravodajské TV programy. Knihovna se stává i širším kulturním centrem. Například v NTK právě probíhá část výstavy figurální kresby.

Provozní schéma 20110303

Při návrhu vycházím ze zadání soutěže z 2005. NK vytvořila barevné schéma jednotlivých provozních částí knihovny.

Na obvodu barevného kruhového modelu jsou umístěny
zóny přístupné všem návštěvníkům knihovny bez jakýchkoli omezení. Čím blíže ke středu, tím více omezení. Vstup za přerušovanou čáru předpokládá nutnost registrace, možnost vstupu za plnou čáru je velmi omezena. Omezení volnosti od obvodu ke středu umocňuje i barevná
signalizace, kde zelená znamená „volno“ a červená „stůj“.



_inspirací jsou mi knihovny, které jsem navštívil
Univerzitní knihovna IKMZ v Chotěbuzi od Herzog & de Meuron (2004)
Nová filologická knihovna Freie Universität v Berlíně od Normana Fostera (2005)
Národní technická knihovna v Praze od Projektil Architekti (2009)

Knihovna

Rozhodl jsem se pro návrh národní knihovny, která nám stále chybí.
Zatím studuji zadání soutěže z 2005, a provozní schéma budovy. Připravuji řez a schématický půdorys.

První setkání s projektem

Zadáním projektu je objekt, který propojí centrum města s letenskou plání.

Dispozice pozemku skýta mnoho možností:
-Navazuje na osu Čechova mostu a Pařížské ulice vedoucí ze Staroměstského náměstí (800m), ke které se musí nějak vztahovat. Ta nemá kam dále pokračovat, protože za plání se nachází stadion a za ním vilová zástavba. Letenský svah jako přirozená bariéra hrál svou roli při vzniku a utváření města.
-Strmý svah vybízí k zahloubení objektu, který může dosáhnout i značně velkých rozměrů.
-Je zde velmi dobré dopravní připojení. Výstavba garáží pří vyústění tunelu Blanka Nejspíše nabídne i dostatek parkovacích míst.
-Prostor při hraně letenské pláně je otevřený a nabízí výhled na město, a Vltavu s několika jejími mosty.

V současnosti se zde nachází křivočaré schodiště, které značně prodlužuje dobu výstupu/sestupu. Na hraně se nachází podstavec z odstřeleného Stalinova pomníku, dnes nesoucí metronom.

Počáteční úvahy se ubíraly více estetickým ztvárněním místa a výčtem možností než jeho řešením. Po konzultaci se ubírají více konkrétní cestou.

Myslím si, že objekt by neměl být jen pouhou spojkou dvou částí. Takové je i současné řešení šchodiště. Objekt by měl nabídnout něco svému okolí a městu. Jako řešení se nabízí spojka, která dělá ze sebe samotné i cíl, nebo spojka vedoucí k nějakému cíli.

Spojení - význam - cíl

 

Zadání

"dům pod Stalinem - Praha

Praha má řadu míst, která spolu sousedí, a přesto společně nefungují. Centrum města a parky na letenské pláni jsou odděleny trojnásobnou bariérou: řekou, silnicí, svahem. Úkolem je navrhnout do místa mezi bývalým Stalinovým pomníkem a Čechovým mostem objekt, který propojí centrum s letenskou plání..."

Ateliér Petra Hájka a Jaroslava Hulína